Myšlenka na rozšíření Muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi se formuje mnoho let. Je přirozenou reakcí nejen na rostoucí počet návštěvníků, ale také na potřebu podporovat technickou vzdělanost a historické povědomí veřejnosti novými podněty a novou výstavbou. Studie rozšíření přináší inovativní a funkční řešení pro zajištění potřebné kapacity. Nadčasový design je založen na principu minimalistické elegance. Kombinuje moderní prvky s tradičními materiály a vytváří tak esteticky příjemné prostředí pro návštěvníky. Navazuje na stávající budovu, zachovává její výrazové prvky a harmonicky se propojuje s okolním prostředím. Významným prvkem je využití současných technologii při zachování původního designu – mmj. solárních panelů, které slouží jako zdroj obnovitelné energie pro provoz muzea. 

Moderní futuristickou konstrukci si původně nechala vystavět exportní firma Zimmer & Schmidt, nyní v novostavbě ze skla a oceli získá muzeum prostor pro prezentaci rozsáhlých souborů vánočních ozdob.

Architektonické řešení je založeno na přiznaném kontrastu nové a staré části, stejně tak jako tomu bylo již při stavbě tzv. „Pelantova schodiště“. Požadavkem NPÚ bylo minimálně zasahovat do jižní fasády. Z tohoto důvodu byl také zvolen nepravidelný půdorysný tvar nové části objektu.

Inspirací ke tvaru objektu byl skleněný krystal jako typická složka Jablonecké skleněné bižuterie. Skleněný krystal je ztvárněn celoprosklenou fasádou, která je prolamovaná pomocí nepravidelných velkých ploch a je řešena jako jednoplášťová, celá zasklená izolačním trojsklem. Konstrukčně se jedná o třípodlažní v jádru železobetonový objekt.

Cílem modernizace nebylo pouze rozšíření a zpřístupnění muzejní sbírky celé expozice, ale součástí zadání bylo také vybavení celé budovy muzea novodobou vyspělou technologií, která v prvé řadě zdůrazní, a hlavně ochrání exponáty a vlastní budovu, ale také zajistí potřebný hygienický, klimatický a tepelný komfort pro návštěvníky.  Dalším cílem bylo stavebními úpravami zamezit nežádoucímu křížení návštěvnického provozu se zaměstnaneckým a zlepšit pohyb osobám s omezenou schopností pohybu.

Ve výsledku byla výměra rekonstruovaných ploch zvětšena z 2000 m2 na 4000 m2.

V rámci II. etapy modernizace byly navrženy dispoziční změny a změny v uspořádání stálých expozic (Uměleckohistorická expozice a Expozice přírody Liberecka) i krátkodobých výstav.

Při návrhu filosofie vybavení interiéru byla zvolena možnost vymezení se vůči stávajícímu designu a užití soudobých vybavovacích prvků. Soudobý design mobiliáře a vybavovacích předmětů má výhodu v jasném odlišení doby vzniku muzea a doby vzniku mobiliáře a vytvoření kompaktní podoby expozice.

Vzhledem k tomu, že je budova nemovitou kulturní památkou, bylo architektonické řešení plně podřízeno historické hodnotě budovy.

Nepřehlédnutelnou souvislostí v řešení celého objektu je fakt, že se jedná o památkově chráněný objekt. NPÚ nepřipouštěl téměř žádné zásahy do stávajících konstrukcí a především vzhledu interiéru.

Materiály použité na nových architektonických prvcích odpovídají dobovým materiálům. Rampy a zdvojené podlahy, které jsou nad původní historicky hodnotnou podlahou, jsou provedeny z čirého skla s matnou folií zvýrazněné podsvětlením.

Z materiálů je nejvíce zastoupeno sklo, vysokotlaký laminát a překližka. Výrazná barva se objevuje pouze na výmalbě stěn vestavby v lektorské místnosti, kterou doplňuje barevný sedací nábytek a stoly v neutrální bílé a šedé barvě.

Na návrší nad Mníškem u Liberce, s výhledem na panorama Ještědu, vznikla lokalita se skupinou 25 nízkoenergetických domů, postavená na základě úspěšné předchozí realizace experimentálního podzemního domu. Hlavním cílem výstavby areálu bylo vytvoření modelového způsobu zástavby v krajině, která bude nenásilným způsobem začleněna do kontextu místa a jen minimálním způsobem změní stávající krajinný ráz. Toho bylo docíleno vytvořením „podzemních domů“, které jsou zakryty zeminou. Důsledkem je nejen minimální změna panoramatu krajiny, ale i např. energetické úspory související mj. s omezením dopravy vytěžené zeminy z místa staveniště z důvodu jejího zpětného využití k zásypu domů.

Na návrší nad Mníškem u Liberce, s výhledem na panorama Ještědu, vznikla lokalita se skupinou 25 nízkoenergetických domů, postavená na základě úspěšné předchozí realizace experimentálního podzemního domu. Hlavním cílem výstavby areálu bylo vytvoření modelového způsobu zástavby v krajině, která bude nenásilným způsobem začleněna do kontextu místa a jen minimálním způsobem změní stávající krajinný ráz. Toho bylo docíleno vytvořením „podzemních domů“, které jsou zakryty zeminou. Důsledkem je nejen minimální změna panoramatu krajiny, ale i např. energetické úspory související mj. s omezením dopravy vytěžené zeminy z místa staveniště z důvodu jejího zpětného využití k zásypu domů.

Dům, ve kterém se v roce 1875 narodil Ferdinand Porsche a ve kterém žil do svých osmnácti let, byl roku 2011 zakoupen firmou ŠKODA AUTO a.s. Do té doby byl nesčetněkrát přetvořen, takže prakticky ztratil svou původní podobu. To se týkalo i dílenského zázemí vzadu za domem. Na přelomu 2012 – 2013 začaly práce na projektu, jehož cílem bylo uvést dům do původního stavu, a vytvořit tak připomínku vazby Vratislavic nejen na jméno Ferdinand Porsche, ale i na inženýrské a konstrukční umění v Čechách. Rodný dům měl být využit jako výstavní prostor s expozicí zaměřenou na osobnost konstruktéra Ferdinanda Porsche a na vazby na česká a evropská automobilová průmyslová odvětví. Finální projekt ve spolupráci s Jangled Nerves GmbH nakonec zpracovala pražská architektonická kancelář Hlaváček – architekti, s.r.o. pod vedením prof. Ing. arch. Michala Hlaváčka. Tým začal pracovat na přelomu jara a léta 2014. Na základě archivních podkladů bylo rozhodnuto o zbourání všech nepůvodních dílenských objektů ve dvoře areálu. Namísto nich měl být zbudován objekt nový, obsahující nutné zázemí. Vnější tvar objektu je kombinací nalezených a zachovalých konstrukcí, a nově vybudovaného tvaru, pečlivě vycházejícího z rozboru dobových fotografických podkladů. Vnitřek domu je pojat jako jeden velký prostor až chrámového charakteru. Centrem expozice je funkční replika hybridního vozu Lohner Porsche, který Ferdinand Porsche zkonstruoval. Do patra dvorní přístavby rodného domu je umístěna zasedací místnost s multifunkčním využitím a vstupem na terasu. Předzahrádka směrem do ulice, včetně znovu vysazené jabloně, byla koncipována rovněž na základě dobových fotografií

Cílem modernizace nebylo pouze rozšíření a zpřístupnění muzejní sbírky celé expozice, ale součástí zadání bylo také vybavení celé budovy muzea novodobou vyspělou technologií, která v prvé řadě zdůrazní, a hlavně ochrání exponáty a vlastní budovu, ale také zajistí potřebný hygienický, klimatický a tepelný komfort pro návštěvníky.  Dalším cílem bylo stavebními úpravami zamezit nežádoucímu křížení návštěvnického provozu se zaměstnaneckým a zlepšit pohyb osobám s omezenou schopností pohybu.

Ve výsledku byla výměra rekonstruovaných ploch zvětšena z 2000 m2 na 4000 m2.

V rámci II. etapy modernizace byly navrženy dispoziční změny a změny v uspořádání stálých expozic (Uměleckohistorická expozice a Expozice přírody Liberecka) i krátkodobých výstav.

Při návrhu filosofie vybavení interiéru byla zvolena možnost vymezení se vůči stávajícímu designu a užití soudobých vybavovacích prvků. Soudobý design mobiliáře a vybavovacích předmětů má výhodu v jasném odlišení doby vzniku muzea a doby vzniku mobiliáře a vytvoření kompaktní podoby expozice.

Vzhledem k tomu, že je budova nemovitou kulturní památkou, bylo architektonické řešení plně podřízeno historické hodnotě budovy.

Nepřehlédnutelnou souvislostí v řešení celého objektu je fakt, že se jedná o památkově chráněný objekt. NPÚ nepřipouštěl téměř žádné zásahy do stávajících konstrukcí a především vzhledu interiéru.

Materiály použité na nových architektonických prvcích odpovídají dobovým materiálům. Rampy a zdvojené podlahy, které jsou nad původní historicky hodnotnou podlahou, jsou provedeny z čirého skla s matnou folií zvýrazněné podsvětlením.

Z materiálů je nejvíce zastoupeno sklo, vysokotlaký laminát a překližka. Výrazná barva se objevuje pouze na výmalbě stěn vestavby v lektorské místnosti, kterou doplňuje barevný sedací nábytek a stoly v neutrální bílé a šedé barvě.