Návrh interiéru budovy pedagogické fakulty Karlovy Univerzity v ulici Magdalény Rettigové je výsledkem propojení potřeb studentů a pedagogů s novorenesanční budovou původně dívčího gymnasia. Dynamická povaha studentů je zde podpořena mobilními, přestavitelnými prvky kontrastních barev a jednoduchých hravých tvarů.

Popisovatelné tabule, prvky využívané během výuky přenášíme na chodby, kde lépe plní funkci komunikace mezi pedagogy a studenty navzájem. Mohou tak sdílet názory, být kreativní a měnit prostředí kolem nich.

Návrh učeben posouvá výuku moderním směrem a nabízí lepší zázemí pro skupinové práce, activity based teaching, diskuzi a smazává pomyslnou hranici mezi pedagogem a studentem.

Geneze přestavby a architektonický popis

Z pohledu venkovního pozorovatele se může „úprava“ školy zdát jako relativně nezásadní a orientovaná pouze na venkovní estetické a fasádní úpravy. Není tomu ale tak. Zdánlivě nenápadný moment přesunu sbírky historických prací studentů do dosažitelného přístupu u vstupu školy – a tím i pro návštěvníky z ulice – a následně i koncentraci dílenských provozů do západní části školy jednoznačně přeorganizoval dosud zmatené dispoziční schéma celého komplexu.

Původní půdorysný tvar historického objektu jako celku je zhruba písmene „C“ v jehož středu se nacházel poměrně zanedbaný a neužívaný dvůr. Prvotní investiční záměr počítal s částečným zastavěním tohoto dvora ve vazbě na existující schodiště obj.56. Až během následného rozpracování se ale ukázalo, že tímto zásahem budou zlikvidovány okna ze dvora do jižní části objektu, a že předpokládaný rozsah zástavby dvora nebude dostačovat požadavkům školy, nehledě na celkovou nelogičnost dispozičního uspořádání. Situace byla novým zásahem do původního konceptu nakonec vyřešena tak, že dvůr byl zastaven v celém rozsahu. Aby tak mohlo být dosaženo, byla v centru dispozice navrženo univerzální, multifunkční učebna, která ale současně slouží jako jakési víceúčelové atrium zajišťující pomocí velkoprostorového sedlového světlíku i osvětlení učeben, které jsou hlouběji v dispozici objektu.

Součástí nového konceptu bylo i zajištění bezbariérovosti a únikových cest pro případ požáru. Bezbariérovost byla vyřešena složitým vklíněním vozíčkářského výtahu do nově navržené železobetonové šachty v centrální pozici celého souobjektí u jeho jižní fasády. Objekt byl postupně budován řadu let, a jen podlahových úrovní v něm nalezneme sedm. Výtahová šachta má proto šest stanic (včetně stanice do spojovacího tunelu pod ulicí Havlíčkovou do obj.37), s celkem 3 směry výstupu.

Vstupní investiční záměr počítal se dvěma únikovými schodišti. Jedno se nachází v historické části objektu, a to mohl být použit i v novém konceptu. Točité schodiště, které bylo součástí poslední přístavby z předchozích let, již ale podle současných norem nemohlo být akceptováno jako únikové. Bylo proto nahrazeno dvouramenným schodištěm v přisazeném, částečně proskleném tubusu na jižní straně objektové sestavy. Z architektonického hlediska pravděpodobně nejvýraznější součástí vnitřního komunikačního systému je prosklená lávka pod hřebenem světlíku, která na úrovni 3NP spojuje historický objekt s novou dvorní vestavbou průchodem nad zmíněnou multifunkční učebnou.

Z vnějšího pohledu se celková přestavba vlastně příliš neprojevuje, s výjimkou pokusu o citlivé zrestaurování původních fasád, vycházejícího z dochovaných historických materiálů a s tím související i rekonstrukcí střechy. Druhý, viditelným vnějším prvkem je již zmíněné únikové schodiště při jižní straně areálu. Nejvíce se exteriérově projevujícím momentem přístavby je na sever vystupující výrazná prosklená fasáda dvorní vestavby, která nejen zajišťuje osvětlení učeben, ale nabízí z nich úchvatný výhled na město a vzdálené hory.

Závěrem je možné říci, že přes obtížný start celé akce a vcelku nenápadný vnější výraz objektu se především podařilo dodat škole potřebné prostory s logicky uspořádanou dispozicí. Její prvotní součástí je vytvoření nového vstupního prostoru, který má na rozdíl předchozího stavu navíc i expoziční a prodejní plochy. To umožní veřejnosti tyto prostory využívat bez narušení provozu školy a to i během času, kdy je škole uzavřena. Dalším přeuspořádáním provozu se podařilo rozdělit funkce tak, že v historickém objektu sousedícím s ulicí Havlíčkovou a většině nové přístavby jsou prostory spíš klidové a klasicky výukové (včetně zrekonstruovaného podkroví), zatímco v západní části, prostorově v podstatě oddělené atriem, jsou především výukové prostory dílenské. Suterén zůstal technický, s novými strojovnami VZT. Zajímavou stávající součástí suterénu zůstává pěší komunikační tunel z předchozích let, spojující pod ulicí Havlíčkovou oba základní objekty školy (56 a 57). Na druhé straně ulice Havlíčkovy tunel prozatím ústí do prosklené dvorany, která již v současné době technicky, ani provozně nevyhovuje, takže byl již zpracován nový investiční záměr na jeho přestavbu.

Budova dílen odborného výcviku Střední školy řemesel a služeb v Jablonci sdružuje výukové dílny pro budoucí skláře, zlatníky a výrobce bižuterie. Cílem rekonstrukce bylo vytvořit špičkové výukové centrum s technologickým vybavením, které bude odpovídat potřebám výuky podle nových a moderních oborových trendů.

Nové architektonické řešení proměnilo pochmurnou školní budovu v moderní prostředí, příjemné pro studenty a jejich vyučující. Dispoziční změny byly limitovány funkcí stavby, požadavky na technologické vybavení a vzájemnou návazností technologických procesů. Vybavení bylo zvoleno podle nejnovějších trendů v dílenském vybavení řemeslně uměleckých oborů.  Prvořadým cílem bylo odstranit temné depresívní chodby a učebny vizuálně otevřít. To se podařilo pomocí prosklených příček, které jsou umístěny mezi učebny a chodbu a zároveň mezi učebnami a pracovnami vyučujících. Tyto příčky jsou dvojité s prostorem mezi skly, do kterého jsou umístěny žaluzie. Žaluzie slouží v případě potřeby zatemnit místnosti z důvodu promítání.

Stavby bylo třeba zbavit novodobých prvků z nekvalitních a dožilých materiálů jako PVC, umakart, kopilitové stěny a jiných pozůstatků různých rekonstrukcí z 60. až 80. let 20. století. Stavbu se podařilo očistit u od různých malých vestavků, které sloužily jako sklady a kabinety. Dále se podařilo maximálně uvolnit prostor v nárožní části nejhodnotnější budovy a umístit do něj nedělené dílenské prostory s výhledy do ulice Perlova i do ulice Podhorská.

Snahou architektů bylo vytvořit moderní interiéry a zároveň zachovat některé výjimečné historické prvky a skloubit tak současnost s připomínkou slavné minulosti řemesel, které jsou ve škole vyučovány. Nejvíce zachované byly schodišťové prostory s původními kamennými schodišti s litinovými zábradlí. Tyto prostory byly také doplněny replikami původních dveří. Mezi novodobé prosklené stěny byly citlivě umístěny původní prosklené stěny s dřevěným dělením. Původní dveře s obložkovými zárubněmi se bohužel nezachovaly, ale lokálně byly připomenuty zdařilými replikami. Replikami byly nahrazeny i okenní výplně v nejcennější části budovy. Podlahy na chodbách byly provedeny z litého teraca, které je typickým materiálem pro dobu vzniku budovy.  Na podestách schodiště je teraco zaměněno za keramickou dlažbou, která typově odpovídá původní zničené dlažbě. Malovaný strop v bývalém průjezdu byl odkryt i v části recepce a předpokládá se jeho budoucí zrestaurování.

V rámci těchto stavebních úprav je celá budova zpřístupněna osobám se sníženou schopností pohybu vybudováním výtahu bezbariérově přístupného ze dvora. Výtah zpřístupňuje všechna podlaží. Výtahová šachta je částečně prosklená, což umožňuje sekundární prosvětlení chodby. V každém podlaží bylo zřízeno sociální zařízení pro vozíčkáře a v každé dílně jsou vytvořena 2 pracovní místa přizpůsobené pro odborné vzdělávání vozíčkářů. Zároveň všechny výškové rozdíly v rámci podlaží jsou řešeny pomocí ramp.

Přístavba šaten bude jednoduchá dvoupodlažní hmota (1.np, 1.pp)  přisazená k severozápadní fasádě domu B. Bude půdorysně členěná do dvou částí - transparentní, maximálně prosklená část vlastních šaten a v kontrastu s tím na pohled masivnější vstupní část, ze které vystupuje hmota výtahové šachty. Funkci vertikálního spojení mezi nadzemním a podzemním podlažím plní jednak stávající schodiště v budově B, jednak nově vzniklé přímé schodiště - jeho rozšířené zrcadlo má navíc funkci prostorového propojení obou podlaží a umožňuje průnik přirozeného osvětlení i do podzemního podlaží. K severozápadní fasádě objektu je přisazena šikmá rampa umožňující bezbariérový přístup i do 1.PP objektu a zároveň tvoří únikovou cestu. U paty této rampy je navrženo ve fasádě prosklení, které zajišťuje dodatečné přisvětlení suterénních prostor a jejich vizuální vazbu na exteriér. Objekt šaten doplňuje vertikální hmota výtahové šachty, která je doplněna o odpočinkový prostor pro žáky a lehké ocelové schodiště, které zajišťuje přímou komunikaci mezi prostorem tělocvičen a zahradou. V interiéru budou použity přírodní materiály - pohledový beton a přírodní linoleum v kombinaci se sklem a akustickými podhledy.

Ve vstupní části objektu C bude vyčištěna dispozice od stávajících šatních boxů, bude odstraněna sklobetonová výplň v jižní fasádě a nahrazena novými plastovými výplněmi, které budou mít členění obdobné s ostatními částmi školy. Prostor vstupní části bude zrenovován.

Objekt šaten je navržen tak, že komunikačně navazuje na schodiště a chodbu stávajícího objektu B a vstupní halu stávajícího objektu D. Zároveň umožňuje bezbariérový přístup po šikmé rampě z dvora gymnázia a díky nově budovanému výtahu i bezbariérový přístup do ostatních pater školy. Vlastní objekt šaten je dvoupodlažní, s jedním podzemním a jedním nadzemním podlaží a s plochou střechou. Mezi podzemním a nadzemním podlažím je v prostoru šaten umístěné jednoramenné schodiště tyto patra vzájemně propojující a zároveň umožňující i evakuaci v případě požáru. K severozápadní fasádě objektu je přisazena šikmá rampa umožňující bezbariérový přístup i do 1.PP objektu a zároveň tvoří únikovou cestu.

Ve vstupní části stávajícího objektu D budou demontovány stávající šatny a vybourána úklidová místnost. V uvolněném prostoru vznikne nová denní místnost se zázemím, nové sociální zázemí pro studenty a občerstvení. Provoz občerstvení bude doplněn o sklad umístěný přímo pod ním v suterénu objektu. Sklad bude s občerstvením propojen malým nákladním výtahem. Zrušená úklidová místnost bude přemístěna do suterénu objektu C, do nevyužívané místnosti odpadků. Pro zajištění kontroly docházky budou jak u hlavního vstupu, tak u vstupu ze dvora osazeny turnikety.

Přístavba šaten bude jednoduchá dvoupodlažní hmota (1.np, 1.pp)  přisazená k severozápadní fasádě domu B. Bude půdorysně členěná do dvou částí - transparentní, maximálně prosklená část vlastních šaten a v kontrastu s tím na pohled masivnější vstupní část, ze které vystupuje hmota výtahové šachty. Funkci vertikálního spojení mezi nadzemním a podzemním podlažím plní jednak stávající schodiště v budově B, jednak nově vzniklé přímé schodiště - jeho rozšířené zrcadlo má navíc funkci prostorového propojení obou podlaží a umožňuje průnik přirozeného osvětlení i do podzemního podlaží. K severozápadní fasádě objektu je přisazena šikmá rampa umožňující bezbariérový přístup i do 1.PP objektu a zároveň tvoří únikovou cestu. U paty této rampy je navrženo ve fasádě prosklení, které zajišťuje dodatečné přisvětlení suterénních prostor a jejich vizuální vazbu na exteriér. Objekt šaten doplňuje vertikální hmota výtahové šachty, která je doplněna o odpočinkový prostor pro žáky a lehké ocelové schodiště, které zajišťuje přímou komunikaci mezi prostorem tělocvičen a zahradou. V interiéru budou použity přírodní materiály - pohledový beton a přírodní linoleum v kombinaci se sklem a akustickými podhledy.

Ve vstupní části objektu C bude vyčištěna dispozice od stávajících šatních boxů, bude odstraněna sklobetonová výplň v jižní fasádě a nahrazena novými plastovými výplněmi, které budou mít členění obdobné s ostatními částmi školy. Prostor vstupní části bude zrenovován.

Objekt šaten je navržen tak, že komunikačně navazuje na schodiště a chodbu stávajícího objektu B a vstupní halu stávajícího objektu D. Zároveň umožňuje bezbariérový přístup po šikmé rampě z dvora gymnázia a díky nově budovanému výtahu i bezbariérový přístup do ostatních pater školy. Vlastní objekt šaten je dvoupodlažní, s jedním podzemním a jedním nadzemním podlaží a s plochou střechou. Mezi podzemním a nadzemním podlažím je v prostoru šaten umístěné jednoramenné schodiště tyto patra vzájemně propojující a zároveň umožňující i evakuaci v případě požáru. K severozápadní fasádě objektu je přisazena šikmá rampa umožňující bezbariérový přístup i do 1.PP objektu a zároveň tvoří únikovou cestu.

Ve vstupní části stávajícího objektu D budou demontovány stávající šatny a vybourána úklidová místnost. V uvolněném prostoru vznikne nová denní místnost se zázemím, nové sociální zázemí pro studenty a občerstvení. Provoz občerstvení bude doplněn o sklad umístěný přímo pod ním v suterénu objektu. Sklad bude s občerstvením propojen malým nákladním výtahem. Zrušená úklidová místnost bude přemístěna do suterénu objektu C, do nevyužívané místnosti odpadků. Pro zajištění kontroly docházky budou jak u hlavního vstupu, tak u vstupu ze dvora osazeny turnikety.