Parcela, na které se nachází navrhovaný objekt (parcelační čísla: 94, 95/1), je situována na jižní straně původního historického jádra vesnice Veleslavín, které je zhruba definováno uličkami Veleslavínská a Nad Hradním potokem.

Řešená parcela č. 94, 95/1 je v podstatě rovinatá, s mírným spádem od ulice k severnímu okraji, kde končí dvoustupňovou opěrnou zdí. Objemové řešení stavby odpovídá charakteru lokality, která je typická rozvolněným a nahodilým koloritem. Navržené hmotové řešení dodržuje uliční čáru a členitostí respektuje charakter okolních budov, které vznikly mnohdy živelnou přístavbou nových objemů v historické zástavbě. Střešní štíty kopírují směr střešních štítů okolních staveb.

Bytový dům je navržen se 2NP, obytným podkrovím a 1PP, které slouží jako podzemní garáže pro 9 vozů, z toho 4 místa jsou řešena automatickým parkovacím systémem. Pohotovostní parkování dalších aut je umožněno v severní části pozemku. Celkem má bytový dům 9 bytových jednotek. Celková zastavěná plocha činí 207,44 m² – tedy cca ½ stavební parcely. Návrh počítá s demolicí současného objektu malého RD ve špatném technickém stavu a s výsadbou/zachováním maximálního množství zeleně na parcele, tak aby byl zachován charakter lokality.

Objekt rekonstrukce a dostavby bytového domu je navržen s ohledem na okolní zástavbu a s ohledem na fakt, že se nachází v památkové rezervaci hl. m. Prahy.

Architektonické řešení rekonstrukce a nástaveb respektuje původní architektonický výraz domu a napravuje necitlivé zásahy do uliční fasády, kdy byly zazděny výkladce s obloukovým nadpražím a stržena bosáž přízemní části uliční fasády. Architektonické řešení nástaveb uličního objektu ve dvorní části a dostavby dvorního objektu je založeno na kontrastu moderních prvků se starými, za podmínky kompozičního a výtvarného souladu. Použity budou přírodní materiály. Konstrukce nástaveb bude lehká z důvodů minimalizace přitížení základové spáry. Vzhled dvorního objektu je přizpůsoben tak, aby maximálně respektoval lokalitu, v níž se nachází. Tvar střechy dvorního objektu respektuje lokalitu a je zvolen sedlový s taškovou krytinou. Rekonstrukce bude realizována za pomoci moderních technologií a materiálů. Standard bytů bude vysoký svými dispozicemi, stavebně technickým řešením a technologickým zázemím. Dvůr – tento důležitý prvek městského parteru zkvalitňuje obytné prostředí domu, a proto bude obnovena jeho jedinečná atmosféra, a to položením nové dlažby z přírodních materiálů s důrazem na jejich její kvalitu a strukturu. Veškeré parkování bude skryto v suterénu dostavby dvorního objektu, kde bude vybudován podzemní automatický parkovací systém.

Stavba „Bytový dům Tatarkova“ byla realizována na půdorysu bývalé blokové kotelny a jejího komína, který byl kotven ke štítové stěně stávajícího panelového domu. Funkci kotelny převzala v roce 2000 výměníková stanice, která byla vestavěna do jihozápadního rohu původní kotelny. Stávající objekt kotelny od té doby chátral a znehodnocoval životní prostředí na sídlišti Prahy 11 - Háje.

Po stavebně technické stránce bylo začlenění novostavby bytového domu v dané lokalitě velice složité, protože ke kotelně z jihu a východu přiléhá prodejna potravin, na severu je prostor mezi domem a komunikací silně zasíťovaný a na západní straně jsou vstupy a výstupy do výměníkové stanice Pražské teplárenské a.s. s původním komínem při štítové stěně sousedního panelového domu. Celá stavba pak stojí přímo v ose hlavního pěšího přístupu do sídliště od stanice metra Háje. Tento pěší koridor bylo nutné zachovat.

Z hlediska urbanistického bylo záměrem využít objekt bývalé kotelny a jejího komína, jenž již léta nesloužil svému účelu. Proto byl navržen čistě bytový dům, který obohatí lokalitu Jižní město - Háje. Sdružuje funkci bydlení s parkováním a činí tak velmi čitelnou formou. Zároveň ukončuje řadu panelových domů v ulici Tatarkova a pomáhá tak vytvořit v jejím ohbí prostor, který by se dal nazvat náměstím. Těsně k němu přiléhá stávající velkoprodejna, která tento charakter lokality podporuje již dnes.

Lokalita Bratrouchov patří způsobem zástavby v Krkonošské oblasti k typickým. Jedná se zástavbu roztroušenou po údolních svazcích kolem ne zcela definovaného centra.

Jako reminiscence na horské usedlosti sdružující volné seskupení několika různých staveb byla zvolena sestava třech objektů nepravidelně rozmístěných zhruba po vrstevnicové linii a vytvářejících mezi sebou polozavřený prostor společenského typu, který rovněž naznačuje dvorní prostor selských formací a umožňuje svou otevřeností volný výhled do kraje.

Z dispozičního hlediska je sestava rozdělena na dvě části. Společná, do terénu zapuštěná podnož všechny objekty spojuje. Na povrchu však není patrná, projevuje se pouze svou střechou, která je využívána jako společná centrální atriová nebo terasová plocha, do níž jsou vyústěny společné a společenské prostory. V přirozeně neosvětlené, podzemní části podnože jsou umístěny sklepy a komory příslušící k jednotlivým bytům, dále pak společná automatická prádelna a garážová stání. V jihozápadním objektu jsou na této úrovni umístěny nebytové prostory, o nichž se předpokládá, že budou sloužit jako malé prodejní plochy. Je zde využito faktu, že suterén tu přechází do přízemní pozice díky prudkému svahu. Prostory jsou také přístupné přímo ze sousedící komunikace, takže uživatelé nemusí procházet bytovou částí areálu.

Byty jsou vybaveny balkony, které by z architektonického hlediska měly navozovat dojem obvodových pavlačí, často u roubených staveb užívaných. Poslední patra (nad typovými) jsou řešena jako podkrovní, zasazená do sedlových střech.

Architektura drůzy je založena na jednoduchých formách horských objektů, na jejich typických proporcích na jemném a nenásilném začlenění do terénu a na použití přírodních materiálů v klasické kombinaci kámen, omítaná zeď, dřevo a šablonová střešní krytina variantně používaná rovněž na povětrnostně exponované svislé stěny.

V detailu vychází architektonické řešení rovněž z klasických prvků používaných k ochraně objektu před povětrnostními vlivy a svým systémem typických pro horské oblasti. Tyto detaily však postrádají časem získanou a tudíž umělou zdobnost používanou v historicky mladších aplikacích.

V celkovém pohledu by tak mělo dojít k vytvoření objektů, které by svou celkovou formou, materiálovým výrazem, drobným měřítkem a začleněním do terénu či okolní zástavby přispěly k posílení pocitu centra ve zpracování části Bratrouchova a zároveň nevybočily z horského charakteru Krkonošské zástavby, ale naopak ho podpořily.

Budova dnešního Pentagonu (PTG), Podnikového ředitelství ŠA, původně administrativního centra a ubytoven pro pracovníky dodavatelských organizací AZNP byla postavena r. 1973. V celé své historii prošla řadou změn různého rozsahu, a v r. 2005 sloužila již téměř výlučně administrativní funkci. Soutěžní návrh z téhož roku řeší problém nereprezentativního vstupu a foyer, které byly umístěny v nižším čtyřpodlažním křídle budovy.

Přístavba vstupního foyer byla navržena na východní straně objektu – do zálivu mezi čtyřpodlažní část a desetipodlažní křídlo. Nový hlavní vstup do objektu se tím přesunul z nenápadné polohy, na architektonicky a logisticky pochopitelnější pozici v centrální ose stavby. Fasády přístavby jsou řešeny jako transparentní konstrukce. Uvnitř najdeme nosné sloupy ve tvaru stromových struktur.

Stavba „Bytový dům Tatarkova“ byla realizována na půdorysu bývalé blokové kotelny a jejího komína, který byl kotven ke štítové stěně stávajícího panelového domu. Funkci kotelny převzala v roce 2000 výměníková stanice, která byla vestavěna do jihozápadního rohu původní kotelny. Stávající objekt kotelny od té doby chátral a znehodnocoval životní prostředí na sídlišti Prahy 11 - Háje.

Po stavebně technické stránce bylo začlenění novostavby bytového domu v dané lokalitě velice složité, protože ke kotelně z jihu a východu přiléhá prodejna potravin, na severu je prostor mezi domem a komunikací silně zasíťovaný a na západní straně jsou vstupy a výstupy do výměníkové stanice Pražské teplárenské a.s. s původním komínem při štítové stěně sousedního panelového domu. Celá stavba pak stojí přímo v ose hlavního pěšího přístupu do sídliště od stanice metra Háje. Tento pěší koridor bylo nutné zachovat.

Z hlediska urbanistického bylo záměrem využít objekt bývalé kotelny a jejího komína, jenž již léta nesloužil svému účelu. Proto byl navržen čistě bytový dům, který obohatí lokalitu Jižní město - Háje. Sdružuje funkci bydlení s parkováním a činí tak velmi čitelnou formou. Zároveň ukončuje řadu panelových domů v ulici Tatarkova a pomáhá tak vytvořit v jejím ohbí prostor, který by se dal nazvat náměstím. Těsně k němu přiléhá stávající velkoprodejna, která tento charakter lokality podporuje již dnes.