2020 STŘEDNÍ UMĚCKOPRŮMYSLOVÁ ŠKOLA SKLÁŘSKÁ, KAMENICKÝ ŠENOV

Geneze přestavby a architektonický popis

Z pohledu venkovního pozorovatele se může „úprava“ školy zdát jako relativně nezásadní a orientovaná pouze na venkovní estetické a fasádní úpravy. Není tomu ale tak. Zdánlivě nenápadný moment přesunu sbírky historických prací studentů do dosažitelného přístupu u vstupu školy – a tím i pro návštěvníky z ulice – a následně i koncentraci dílenských provozů do západní části školy jednoznačně přeorganizoval dosud zmatené dispoziční schéma celého komplexu.

Původní půdorysný tvar historického objektu jako celku je zhruba písmene „C“ v jehož středu se nacházel poměrně zanedbaný a neužívaný dvůr. Prvotní investiční záměr počítal s částečným zastavěním tohoto dvora ve vazbě na existující schodiště obj.56. Až během následného rozpracování se ale ukázalo, že tímto zásahem budou zlikvidovány okna ze dvora do jižní části objektu, a že předpokládaný rozsah zástavby dvora nebude dostačovat požadavkům školy, nehledě na celkovou nelogičnost dispozičního uspořádání. Situace byla novým zásahem do původního konceptu nakonec vyřešena tak, že dvůr byl zastaven v celém rozsahu. Aby tak mohlo být dosaženo, byla v centru dispozice navrženo univerzální, multifunkční učebna, která ale současně slouží jako jakési víceúčelové atrium zajišťující pomocí velkoprostorového sedlového světlíku i osvětlení učeben, které jsou hlouběji v dispozici objektu.

Součástí nového konceptu bylo i zajištění bezbariérovosti a únikových cest pro případ požáru. Bezbariérovost byla vyřešena složitým vklíněním vozíčkářského výtahu do nově navržené železobetonové šachty v centrální pozici celého souobjektí u jeho jižní fasády. Objekt byl postupně budován řadu let, a jen podlahových úrovní v něm nalezneme sedm. Výtahová šachta má proto šest stanic (včetně stanice do spojovacího tunelu pod ulicí Havlíčkovou do obj.37), s celkem 3 směry výstupu.

Vstupní investiční záměr počítal se dvěma únikovými schodišti. Jedno se nachází v historické části objektu, a to mohl být použit i v novém konceptu. Točité schodiště, které bylo součástí poslední přístavby z předchozích let, již ale podle současných norem nemohlo být akceptováno jako únikové. Bylo proto nahrazeno dvouramenným schodištěm v přisazeném, částečně proskleném tubusu na jižní straně objektové sestavy. Z architektonického hlediska pravděpodobně nejvýraznější součástí vnitřního komunikačního systému je prosklená lávka pod hřebenem světlíku, která na úrovni 3NP spojuje historický objekt s novou dvorní vestavbou průchodem nad zmíněnou multifunkční učebnou.

Z vnějšího pohledu se celková přestavba vlastně příliš neprojevuje, s výjimkou pokusu o citlivé zrestaurování původních fasád, vycházejícího z dochovaných historických materiálů a s tím související i rekonstrukcí střechy. Druhý, viditelným vnějším prvkem je již zmíněné únikové schodiště při jižní straně areálu. Nejvíce se exteriérově projevujícím momentem přístavby je na sever vystupující výrazná prosklená fasáda dvorní vestavby, která nejen zajišťuje osvětlení učeben, ale nabízí z nich úchvatný výhled na město a vzdálené hory.

Závěrem je možné říci, že přes obtížný start celé akce a vcelku nenápadný vnější výraz objektu se především podařilo dodat škole potřebné prostory s logicky uspořádanou dispozicí. Její prvotní součástí je vytvoření nového vstupního prostoru, který má na rozdíl předchozího stavu navíc i expoziční a prodejní plochy. To umožní veřejnosti tyto prostory využívat bez narušení provozu školy a to i během času, kdy je škole uzavřena. Dalším přeuspořádáním provozu se podařilo rozdělit funkce tak, že v historickém objektu sousedícím s ulicí Havlíčkovou a většině nové přístavby jsou prostory spíš klidové a klasicky výukové (včetně zrekonstruovaného podkroví), zatímco v západní části, prostorově v podstatě oddělené atriem, jsou především výukové prostory dílenské. Suterén zůstal technický, s novými strojovnami VZT. Zajímavou stávající součástí suterénu zůstává pěší komunikační tunel z předchozích let, spojující pod ulicí Havlíčkovou oba základní objekty školy (56 a 57). Na druhé straně ulice Havlíčkovy tunel prozatím ústí do prosklené dvorany, která již v současné době technicky, ani provozně nevyhovuje, takže byl již zpracován nový investiční záměr na jeho přestavbu.